Nové výzkumy v orientalistice - 2. fakultní konference na FF UK
Druhý doktorandský seminář v rámci Programu rozvoje vědy na UK Orientalistika a afrikanistika
Ústav Blízkého východu a Afriky, Ústav jižní a centrální Asie, Ústav Dálného východu
30. 11. 2012, 9:00 hod. – 12:30 hod.
Zelená posluchárna, Celetná 20
Program
9:00 – 9:05 Zahájení
Předsedající: Martin Tirala
9:05 – 9:25 Tomáš Jurkovič
Vývoj koncepce protagonisty v románech Murakamiho Harukiho v letech 1979 - 2009
Anotace:
Ve většině románů japonského spisovatele Murakami Harukiho lze najít motiv, doložitelný už v jedné z nejstarších japonských literárních památek: Muž se vydává na cestu, aby zachránil ženu, která mu mizí v „jiném světě“. Murakamiho protagonisté z počátečního období přitom nesou jasné a autorem přiznané stopy inspirace hrdiny drsné školy americké detektivky. Sledujeme-li ovšem autorovu tvorbu v širším horizontu, zjistíme, že toto základní schéma prochází zajímavou proměnou. Úloha muže-hrdiny postupně slábne, a nakonec se zcela obrací: v zatím posledním z Murakamiho románů je to naopak žena, která v „jiném světě“ zachraňuje muže, přičemž inspirace „drsnými americkými hrdiny“ zůstává zachována.
9:25 – 9:45 Michael Weber
Poválečná japonská literatura ve vztahu k dobové společnosti a historické atmosféře v letech 1945 – 1960
Anotace:
Předkládaná dizertační práce vychází z předpokladu, že literatura je odrazem společnosti a dění v ní. Historické události spojené s koncem 2. světové války a s nimi nastupující rychlé společenské změny na konci 40. a v průběhu 50. let 20. století v Japonsku tematicky ovlivnily i soudobou literární tvorbu. Cílem práce je tuto hypotézu potvrdit prostřednictvím analýzy vybraných povídek a románů, které v uváděné době vznikaly, a která současně aktuální atmosféru společnosti určitým způsobem reflektují.
Analýza vybraných děl si všímá především zmínek a odkazů na dobu vzniku próz, změny v chování a životních postojích literárních postav, u některých děl je možné vysledovat přímý vliv na tvorbu v samotném tématu, motivech i narativu.
Ve výsledku můžeme, ve většině případů, sledovat vývoj japonské společnosti od konce prohrané války v Tichomoří až do období začátku hospodářsky prosperující společnosti, tak jak se do literatury více či méně promítá a jak ji prožívají postavy dobových próz, prototypy obyčejných Japonců. Korpus zkoumaných děl obsahuje i několik výjimek, která aktuální dobu nereflektují vůbec, těmto je věnována zvláštní kapitola.
9:45 – 10:00 Diskuse
Předsedající: Pavel Sládek
10:00 – 10:20 Daniel Boušek
Proměna židovské kultury v 10. století
Anotace:
Příchod islámu a rozvoj arabské kultury se nesmazatelně zapsaly do kulturních dějin Židů. Tehdy začalo dlouhé a plodné období židovsko-arabské symbiózy. Přednáška načrtne hlavní změny, jimiž prošla židovská kultura a zvláště literatura v 10. stoletím. V jádru těchto změn stojí převzetí literárních modelů arabské literatury, legitimizování psaní jakožto oficiálního způsobu literární produkce a funkční rozdělení hebrejštiny a arabštiny v židovské středověké
literatuře. Na pomyslném konci tohoto vývoje stojí vznik knihy a literárního autora.
10:20 – 10:40 Viktor Bielický
Lexikografické zpracování valence arabských sloves
Anotace:
Příspěvek představí metodologii tvorby valenčního slovníku sloves moderní spisovné arabštiny. Popis valence ve valenčním slovníku vychází z teoretického rámce funkčního generativního popisu. Nejfrekventovanější arabská slovesa jsou lexikograficky zpracovávána jak s použitím referenčních lexikografických prací, tak na základě výzkumu lexikálních jednotek v kontextu v dostupných arabských elektronických korpusech (CLARA, arabiCorpus, Arabic Gigaword). Slovesné valenční rámce tvoří součást lexikálního komponentu volně šiřitelného komputačního systému ElixirFM, který umožňuje především morfologickou analýzu a generování morfologických procesů v moderní spisovné arabštině. Valenční slovník ve formě elektronické databáze může nalézt uplatnění jako součást nástrojů pro počítačové zpracování jazyka nebo např. jako on-line webová aplikace. Valenční slovník též představuje neocenitelnou pomůcku při studiu cizího jazyka.
10:40 – 10:55 Diskuse
***
10:55 – 11:10 Přestávka
***
Předsedající: Alena Oberfalzerová
11:10 – 11:30 Klára Kočková
Jazykové aspekty mongolského hrdinského eposu
Anotace:
Hrdinská epika je organickou součástí mongolské lidové ústní tradice a zároveň žánrem v mnoha směrech svérázným a prominentním. Příspěvek nejprve přiblíží mongolskou hrdinskou epiku v jejím tradičním kulturním kontextu a vlastnosti jejího jazyka související s orální kompozicí. Následně se bude věnovat vybraným specifickým prostředkům uměleckého vyjádření. Jako ilustrační materiál slouží text eposu Starý drak moudrý chán, zaznamenaný ve 20. letech 20. století akademikem Rinčenem.
11:30 – 11:50 Klára Boumová
Tuvské texty modliteb k duchům aržanů
Anotace:
Příspěvek je zaměřen na texty z okruhu tuvského šamanismu, které se týkají obřadů u posvátných pramenů, tzv. aržaanů. Kult posvátných pramenů, ač rozšířený po celé Centrální Asii, má v Tuvě mimořádný význam. Příspěvek nejprve stručně představí problematiku kultu aržaanů a jejich výzkumu, dále se bude věnovat otázkám zkoumání a výkladu šamanských a šamanistických textů v tuvské kultuře. Na příkladu několika textů bude ilustrována metoda analýzy jednotlivých termínů a jejich etymologického a kulturního kontextu jako jeden z možných přístupů ke zkoumání šamanských tradic.
11:50 – 12:10 Štěpán Pavlík
Pohřební rituál u Namujců
Anotace:
Tématem příspěvku je obřadní kniha Namujců, tibetobarmského etnika žijícího v dnešním Sichuanu. Obrázkový text je používán při tradičních pohřebních obřadech k zajištění bezpečné cesty duše zemřelého do Ňimalhasy, země mrtvých. Stručné představení etnika, dosavadního výzkumu a jeho jazykových a kulturních afiliací následuje popis pohřebního rituálu na základě pozorování v terénu. Jádrem příspěvku je výklad smyslu a symboliky jednotlivých částí svitku.
12:10 – 12:30 Diskuse a závěry